ČR poprvé od covidu splnila 3% limit z Maastrichtských kritérií, deficit veřejných financí loni klesl až na 2,2 % HDP
Saldo veřejných financí se meziročně zlepšilo o 1,5 procentního bodu. Skutečný deficit tak byl dokonce o 0,6 procentního bodu lepší, než předpokládalo Ministerstvo financí ve své lednové makropredikci (-2,8 % HDP).
„Za minulý rok jsme dosáhli nejnižšího schodku veřejných financí za posledních pět let a bezpečně plníme maastrichtská kritéria pro veřejné finance. Tato vláda si předsevzala konsolidovat veřejné finance, a proto přišla s Ozdravným balíčkem. Rok 2024 tak již přinesl nezpochybnitelné výsledky – deficit veřejných financí meziročně klesl o 1,5 procentního bodu, ve strukturálním vyjádření jde o zlepšení salda o 0,7 procentního bodu,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Příjmy oproti roku 2023 vzrostly v poměru k HDP o 0,6 procentního bodu, zatímco výdaje naopak klesly o 0,9 procentního bodu. Pozitivní výsledek je nejen odrazem rozpočtové konsolidace, ale i ukončení opatření přijatých vládou v souvislosti s vysokými cenami energií.
Když porovnám zadlužení zpětným pohledem, trend jeho růstu zřetelně zpomalil. Nárůst o 11 procentních bodů, který způsobila minulá vláda v době covidu, už je naštěstí minulostí. Bohužel za nezodpovědnou rozpočtovou politiku kabinetu Andreje Babiše ale platíme dodnes.
Zbyněk Stanjura
ministr financíStrukturální deficit (deficit, který je očištěn o vliv hospodářského cyklu, jednorázová a jiná přechodná opatření) se v roce 2024 snížil z 2,7 % HDP na 1,9 % HDP. Výsledné zadlužení veřejných financí dosáhlo úrovně 43,6 % HDP.
„Když porovnám zadlužení zpětným pohledem, trend jeho růstu zřetelně zpomalil. Nárůst o 11 procentních bodů, který způsobila minulá vláda v době covidu, už je naštěstí minulostí. Bohužel za nezodpovědnou rozpočtovou politiku kabinetu Andreje Babiše ale platíme dodnes,“ dodal ministr Stanjura.